Login

Zveřejněno v Doma

NS Údolím Bystřice

středa, 22 únor 2012 08:54 Napsal(a) 

Popis trasy Domašov nad Bystřicí (žst.) – Hrubá voda (žst.) po modré Tz. 
 Auto můžeme zaparkovat přímo u železniční stanice kde je první zastavení naučné stezky „Údolím Bystřice“, nebo na parkovišti před obecním úřadem. To byl náš případ. Vydáváme se od rozcestníku u druhého zastavení NS směr Malý Rabštýn – Hrubá voda po modré značce.

Cesta zprvu vede mezi domy pak loukou kolem železniční tratě se stáčí do lesa. Přicházíme k přírodní památce Domašovské skalní proudy. Chodník dále vede lesem v poměrně prudkém stoupání po levém úbočí nad řekou s několika výhledy na údolí řeky. Zhruba po 2,5km se dostáváme na skálu Malý Rabštýn, která je vyhledávaným cílem horolezců. Sestupujeme z kopce k rybí „farmě“ s možností nákupu pstruhů. Od farmy vede značka po zpevněné komunikaci lesem. Míjíme železniční zastávku Jívová a scházíme k Magdalénskému mlýnu.  Od něj pak chodník vede po lesní cestě kolem řeky, která zde vytvořila kaňon s mnohými peřejemi. Tento zhruba 4km úsek patří mezi nejvyhledávanější, je lemovaný mnohými skalními útvary zajímavých tvarů. Cesta nás přivádí k Smilovskému mlýnu, kde u rozcestníku je vybudováno kryté posezení. Po krátkém odpočinku pokračujeme dál již k železniční stanici Hrubá voda, ze které se vlakem vracíme zpět do Domařova nad Bystřicí.

V Hrubé Vodě se kdysi těžila jedna z nejkvalitnějších břidlic. Vyráběli se z ni střešní tašky, přísady do barev a další věci. Břidlice a výrobky z ní byly exportovány do celého světa. Výroba po rozkradení majetku podniku jeho vlastníky, zanikla. Podle informací získaných od místních obyvatel je celé okolí „rozvrtáno“ mnohými štolami pro těžbu břidlice. Některé jsou údajně tak veliké, že umožňují vjezd nákladního auta.

Náročnost – V prvním zhruba 2,5km úseku je obtížnost střední, zbývající část je lehká (vede po lesních cestách)

Co by Vás mohlo zajímat
Přírodní park Údolí Bystřice se rozkládá v jihozápadním okraji Domašovské vrchoviny v okolí údolí řeky Bystřice. Řeka zde vytvořila hluboké skalnaté údolí s kaňony, skalními ostrohy, sutěmi a kamennými moři. V místech, kde pramení přítoky, se zachovaly zbytky rašelinných luk, v údolích pak návštěvníka okouzlují vlhké louky. Na příkrých zalesněných svazích se prosadily kvalitní lesní porosty místy velmi připomínající prales.

Na území přírodního parku nechybí chráněná území. V přírodní rezervaci Hrubovodské sutě rostou společenstva bučin, jedlobučin a suťových lesů, mezi nimiž se skrývají ohrožené druhy rostlin a živočichů. Přírodní památka Kamenné proudy u Domašova nad Bystřicí se může pochlubit ukázkou mrazových srubů, kamenných moří a sutí.

K zajímavostem, které dotvářejí osobité kouzlo údolí řeky Bystřice, patří i vysoké mosty a tunely železniční tratě Olomouc – Krnov, která se vine vysoko nad řekou, aniž by jakkoliv narušovala přírodní krásy krajiny.

Bránou do přírodního parku je město Velká Bystřice. Tady si návštěvník může prohlédnout kostel s gotickým kněžištěm, který byl přestavěn do barokního slohu koncem 17. stol. Velmi oblíbené a významné je na okraji přírodního parku poutní místo Svatý Kopeček, kde stojí chrám Navštívení Panny Marie. Na své si přijdou i milovníci zvířat, protože nedaleko láká výletníky Zoologická zahrada Olomouc. V obci Domašov nad Bystřicí si můžete v zimě za příznivých sněhových podmínek zalyžovat na sjezdovce s vlekem dlouhým350 m.

Horolezecká stěna Malý Rabštýn

V údolí řeky Bystřice, na rozhraní Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, mezi žel. stanicemi Domašov nad Bystřicí a Jívová na tratí Olomouc - Opava, se nad bystřinou vl. po směru toku, před prvním tunelem železnice (ve směru od Dmašova n. B.) zvedá asi40 mvysoká okrajová skála (pro odlišení od Rabštejna u Bedřichova nazývaná horolezci Malý Rabštýn).

Skála je velmi pevná, charakterem a tvary připomíná tatranskou žulu. Lezení není omezeno. Skála spadá k řece třemi stěnami, a to západní, severozápadní - ta je hlavní s výraznou plotnou v horní části, a severní, která je vlastně situována k SZ, je však od hlavní části oddělena výrazným koutem. Směrem na JZ, asi50 mod vlastní cvičné skály, jsou ještě dvě skupiny balvanů, na kterých jsou rovněž kratší cvičné cesty.

Hlavní SZ stěna je asi ve dvou pětinách přerušena lávkou, kterou lze přijít k jednotlivým cestám, nejlépe zprava, i když je možno vystupovat také dolní částí stěny. Dolní část umožňuje různé, nepříliš těžké průstupy. Z stěna není tak jednolitá jako sténá SZ, je prorostlá místy travou a cesty jsou kratší. Také S stěna má kratší výstupy.

Přistup: po modré značce buď z Domašova nad Bystřici po proudu řeky asi3 km, nebo ze zastávky ČSD Jívová, proti proudu asi1,5 km. Ubytovací možnosti v okolí nejsou. Motorovým vozidlem do Domašova, nechat je u nádraží nebo jet do Jívové, pak pokračovat3 kmk žel. stanici Jívová, před žel. podjezdem EL. a po dobré lesní cestě k lomu, dále až na most přes trať před tunelem. Za mostem zaparkovat.

Prameny kyselky

V okolí obce se nacházejí asi 4 známé prameny kyselky. V minulosti byly některé z nich využívány převážně pro výrobu CO2. V sousední obci Ondrášov se stáčí známá kyselka, jež je propojena s prameny v okolí. Dalším známým pramenem je Těšíkovská kyselka, hojně navštěvovaná turisty.

Domašovská kyselka

V roce 1893 si pronajal letní byt v sousední vesnici v Hraničných Petrovicích inženýr Krautheim ze Saska. Inženýr byl mezi lidmi považován za podivína, protože vždy brzy ráno prováděl v ranní rose své kneipovské kůry. Bos, s nohavicemi vyhrnutými nad kolena procházel se po loukách u Schenkova mlýna v údolí Bystřice. Brzy proslul dokonce jako blázen, když se snažil získat bažinatou kyselou louku, jejíž trávu krávy nechtěly žrát. Petrovický mlynář žertem vyslovil hříšně vysokou cenu. K údivu všech Ing. Krautheim na tuto cenu přistoupil  a za trojnásobek skutečné  hodnoty  louku získal.

Na získaný pozemek nechal dopravit trámy, prkna, cihly a jiný stavební materiál a začal s výkopovými pracemi. Klidně nechal lidi kroutit hlavami a posmívat se svému počínání. Věděl co dělá.

Jednoho dne vyrazila z vrtu zpěněná kyselina uhličitá, jejíž výskyt tu Krautheim tušil, na metry vysoko k nebi a on tu stál jako vítěz s úsměvem na  rtech,  vedle něj stál i jeho přítel syn mlynáře Granula z Domašova.

Během zřizování svého závodu, červené cihlové budovy za Petrovickým mlýnem, onemocněl a brzy nato zemřel. Jeho jediná sestra pak louku se vším všudy prodala firmě Franzl v Domašově nad Bystřicí.

Tešíkovská kyselka

Pramen Těšíkovské kyselky je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka. Těšíkovská kyselka je vyhledávaným přírodním pramenem pro obyvatele širokého okolního regionu. Vedle lékařského významu vody je tato minerální voda oblíbená i pro své chuťové vlastnosti a v hojné míře je využívána občany Šternberska, Bruntálska, Rýmařovska a Olomoucka jako stolní voda. Vydatnost pramenního přelivu kolísá v závislosti na klimatických podmínkách kolem hodnoty 30 l/min. Hloubka vrtu je63 m.

Bezprostřední okolí slouží jako výchozí místo pro turistické trasy v podhůří Nízkého Jeseníku. Těšíkovská kyselka je rovněž vyznačena jako významný cíl regionální cyklotrasy R8 vedoucí z prostějovského přes olomoucký až do bruntálského okresu. Tato regionální cyklotrasa je součástí územního generelu těchto tras na Střední Moravě.

Kyselka Ondrášovka

Přírodní minerální voda Ondrášovka je jednou z nejkvalitnějších minerálních vod v ČR, známou pro svoje příznivé účinky na lidský organismus již od 13.století. Prameny přírodní minerální vody se nachází v chráněné krajinné oblasti v podhůří Nízkého Jeseníku, voda je čerpána z vrtů hlubších než100 m. Je vynikající lahodné chuti s vyváženým obsahem minerálů. Ondrášovka je z hlediska balneologické klasifikace hodnocena jako středně mineralizovaná, hydrogenuhličitano-vápenatá, hypotonická studená kyselka. Je minerální vodou se širokým spektrem použití. Pro svou vynikající chuť a příznivé účinky je oblíbená po dlouhá staletí. V minulosti byly u jejich pramenů vybudovány lázně, jako léčebná minerálka byla doporučována již ve 13.století. Příjemná chuť Ondrášovky umožňuje stáčení minerální vody v přírodní formě. Výjimečnost Ondrášovky mezi minerálními vodami spočívá ve velmi nízkém obsahu sodíku, kterého je dostatečné množství obsaženo v každodenní stravě a tudíž není dalšího sodíku potřeba a současně vysokém obsahu vápníku, který příznivě ovlivňuje vývoj skeletu.

Kamenné proudy

Chráněný přírodní výtvor „Kamenné proudy“ u Domašova nad Bystřicí se nachází na levém břehu říčky Bystřice jižně od Domašova nad Bystřicí, v úseku mezi železničním mostem a jihovýchodním okrajem lomu, který je na druhé straně údolí. Lokalita je tvořena svahem hluboce se zařezávající říčky Bystřice. Horopisně patří území k Nízkému Jeseníku, geologicky je budováno benešovskými drobami kulmu, které zde mají charakter hrubého flyše, převážně se střídáním drobových slepenců, drob a drobových břidlic. Mrazovým zvětráváním v periglaciálním klimatu zde vznikly četné kamenné proudy a kamenná moře.

Důvodem ochrany jsou kamenné proudy a kamenná moře, která jsou pozůstatkem z poslední doby ledové a jsou příkladem vlivu klimatu na tvar a vývoj terénu. Kamenné proudy jsou výrazně vyvinuty s typickými ukázkami jejich vzniku a šíření po svahu, počínaje výchozem horniny, mrazovým srubem, kamenným proudem a jeho koncem. Výrazných proudů je zde více než 10 nejdelší dosahuje délky165 m.

V oblasti Nízkého Jeseníku nejsou jinde tyto jevy, které vznikly v blízkosti přímého zalednění, výrazně vyvinuty. Celková rozloha území je21,58 ha. Veřejnosti je chráněné území přístupné po turisticky značené lesní cestě.

Římskokatolický filiální kostel sv.Anny

Kostel byl postaven v neurčitém slohu z materiálu bývalého kostela, který stál na místě bývalé farní zahrady v roce 1791. Pozemek pro nový kostel zakoupila obec od faráře Josefa Karla Pieschla z Moravského Berouna za symbolickou cenu 6 florénů. Kostel je 34 m dlouhý, 11 m široký a 19 m vysoký. Hlavní oltář v barokním slohu pochází ze zrušeného kláštera Hradiska v Olomouci. V roce 1897 byl obnoven. V r. 1911 byly zakoupeny věžní hodiny od firmy Beitel z Moravského Berouna. Rok 1922 znamenal pro věřící obrat, když bylo zavedeno elektrické osvětlení. V r.1936 byla provedena generální oprava střechy. Střecha byla nejprve pokryta lepenkou a potom břidlicí. V r. 1937 byl kostel vymalován E. Fischerem z Andělské Hory a při té příležitosti byly opraveny obrazy a sochy. Nového čalounění se svatostánek dočkal již v r. 1932, kdy byl znovu vysvěcen panem biskupem von Rosenthalem(portatile). Oltářní obraz sv.Anny je dílem malíře Jana Sarkandera Pilze z Uničova a pochází z r. 1801 jako i všech 14 obrazů křížové cesty. Nástěnné obrazy sv. Josefa a růžencové Panny Marie jsou dílem malíře Gustava Przeczeka ze Šternberka a pochází z r. 1872. Obraz nejsvětější Trojice je namalován F. J.Schinekem r.1 884 a věnovali jej manželé Franzelovi r.1887 spolu s mramorovým schodem presbytáře. Jejich darem je i dvojice vitrážových oken znázorňujících sv. patrony dárců sv.Annu a sv.Karla Boromejského. Nové varhany byly zakoupeny od známé firmy Rieger Kloss z Krnova za částku 30tis.korun. Obsahují 20 hudebních registrů a dva hrací manuály. Ještě téhož roku byly panem farářem Tolochem na květnou neděli vysvěceny. V kostelní věži byly umístěny celkem 4 zvony, ale válečná léta 1. světové války připravila kostel o dva z nich. Ale již v r.1924 byly nahrazeny zvony novými. Stejný osud připravil kostel o zvony v r. 1942 v období 2. světové války, kdy byly 3 zvony zabaveny. Největší z nich měřil 84 cm a vážil 320 kg, druhý měřil 74cm a vážil 220kg a třetí měřil 64cm a vážil 145kg. Zůstal pouze malý zvon "umíráček". Poslední opravy proběhly v r.1968, kdy byla provedena oprava celé vnější fasády.Současné generální opravy se kostel dočkal až za přítomnosti pátera Antonína Pospíšila v letech 1993,1994. Kostel byl slavnostně vysvěcen 31.7.1994 za přítomnosti světícího biskupa Josefa Hrdličky.

Naposledy změněno čtvrtek, 26 únor 2015 09:32
Číst 1887 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

1 komentář

  • Johna154 napsal(a) Johna154
    neděle, 24 duben 2016 22:21

    Excellent post. I was checking continuously this blog and I'm impressed! Extremely useful information specially the last part efgaeddgdeab

    Odkaz Komentáře Nahlásit

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Populární

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain