Login

úterý, 04 říjen 2016 12:50

Postojnska jama

v Venku

 Nemáme rádi davy turistu a raději, v potu tváře, se plazíme do kopců, ale jsou věci mezi nebem a zemí, které nelze ovlivnit. Moje levá noha se ze svého ochrnutí vzpamatovává jen pomalu, a tak vybíráme jako další cíl naši cesty návštěvu nejznámější a nejnavštěvovanější jeskyně ve Slovinsku - Postojnska jama.
Letní sezona ještě nezačala i tak je u jeskyně plno. Autobusy s návštěvníky všech kategorii, školní zájezdy... Vstupné je drahé jako červený pes, ale později musím uznat, že to stojí za to. Prošel jsem spoustu jeskyní, ale tahle patří mezi ty nejkrásnější. Nádherné obrovské podzemní prostory. Vysoké bohatě zdobené stropy. 

Četl různé názory na Pojnskou jamu. Češi kritizovali betonové chodníky a dopravu vláčkem. Má osobní zkušenost je naprosto opačná. Betonové chodníky jsou vlastně bezbarierovým přístupem. Díky ním mají možnost spatřit tuto nádheru na vlastní oči i imobilní návštěvníci a vláček? Ten vás jen převeze od vchodu asi 2km a ušetří cestu tunelem, kde téměř nic není k vidění. Takže naopak chválím za oboje.

U vstupu do jeskyně se dav lidí rozděluje do několika skupin podle jazyka výkladu. Vybíráme si průvodce ve Slovinštině, který se s nám hned pouští do řeči a celkem hezky mu jde Čeština. Delší dobu pobýval v našich krajích. Po několika minutové jízdě vláčkem vystupujeme a další prohlídku absolvujeme po vlastních. V jeskyni je zákaz focení s bleskem, tak všechny fotky jsem pořídil je v "přirozeném" osvětlení.  

Pár informací (snad užitečných)
Místo popisu je zde odkaz na oficiální stránky, kde naleznete vše podstatné. Je zbytečné cokoli více psát.

 http://www.postojnska-jama.eu

Info o trase (snad trošičku pomůže k představě o tom co Vás čeká)

Statistika z navigace: 

  • Celková délka trasy
  • Doba cesty (čistý čas chůze)
  • Max. nadmořská výška 
  • Výstup 

Profil trasy

GPX ke stažení
Trasa je tak jak ji zaznamenala navigace. Je třeba počítat s možnou nepřesností, případnými "odskoky", zvláště v místech s horším příjmem družicového signálu. Mít dobrou papírovou mapu nikdy neuškodí :-))))
V jeskyni není signál, takže nic ke stažení :-))))))

Galerie

čtvrtek, 23 únor 2012 09:42

Zbrašovské aragonitové jeskyně

 Výlet začíná v obci Lešná vzdálené asi 5 km od Valašského Meziříčí směrem do Hranic na Moravě. Auto zanecháme na parkovišti před kostelíkem v Lešné, projdeme přes cestu a vstoupíme do zámeckého parku. Bohužel v zámku probíhá rekonstrukce a tak si prohlídneme zámecký park a vyrážíme do cíle naši cesty, kterým je Zbrašovaská aragonitová jeskyně.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky Bečvy v lázních Teplicích nad Bečvou. Auto necháváme na parkovišti vedle hlavní silnice a vlakového nádraží, přejdeme most přes řeku Bečvu a zhruba po 1km jsem u vstupu do jeskyně. 

Jeskynní systém vznikl současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. V jeskyních panuje celoročně stálá teplota 14°C a jsou tak nejteplejšími jeskyněmi v ČR. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.

Po prohlídce jeskyně se vydáme po červené značce, která nás vede za vlakové nádraží, a po krátkém výstupu přicházíme k propasti. Hranická propast je nehlubší propastí ve střední Evropě její předpokládána hloubka je 700 – 800m. Na dně se nachází jezírko. Nejhlubšího ponoru do jezírka dosáhl v roce 1993 M. Pauwels, a to hloubky 155m.

Prohlídka: délka: cca 50 min, 375 m délka prohlídkové trasy, Průměrná teplota vzduchu 14,2 °C

 Aktuální informace naleznete na stránce správy jeskyní.

úterý, 28 únor 2012 11:44

Jeskyně na Pomezí

Při návratu z výletu k Nýznerovským vodopádům se zastavujeme nedaleko městečka Lipová Lázně, kde nachází největší jeskynní systém v České republice vzniklý rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence – Jeskyně Na Pomezí.

Vyznačují se úzkými a místy vysokými chodbami, které se v kříženích rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky.

V krystalických vápencích jsou vyvinuty jeskyně, známé od roku 1936, které byly zpřístupněny v roce 1950. Vynikají bohatou krápníkovou výzdobou s jezírky. Sintr se v nich stále tvoří. Jeskyně patří k nejnavštěvovanějším v tzv. Jesenickém krasu.

Jeskyně vznikly rozpustnou činností vody v ostrůvku čistých bílých krystalických vápenců o mocnosti 220 metrů. Chodby byly vytvořeny ve dvou výškových úrovních a mají bohatou krápníkovou výzdobu. Jsou zde nejen robustní krápníky a sintrové polevy, ale také křehká brčka a kulovité útvary zvané jeskynní perly. Dno vyplňují jeskynní hlíny, které sem splavila pronikající povrchová voda.

Úzké chodby se místy rozšiřují v dómy, jako třeba U balvanu s jezírky, Římské lázně, Ledový dóm, Královský dóm vysoký 13m, Klenotnice, s neobvyklými sloupkovitými stalagmity. Krápníky z dómu Zvonice při poklepu vydávají zvuk podobný zvonkohře.

U silnice do Vápenné je uměle proražený vchod do jeskyně, kterým se vstupuje při zahájení prohlídky. Prohlídka trvá 45 minut a po jejím skončení vycházíme východem vzdáleným asi 200m od správní budovy. Jeskyně je vzdálená 300m od železniční zastávky v nadmořské výšce 560m

Celková délka jeskynního systému je asi 1000 metrů, délka turistické trasy činí 530m. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C, vlhkost ovzduší 99 %. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).

Něco málo z historie
Díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu byly v krasovém území Na Pomezí objeveny v letech 1934-36 první jeskyně (např. Utajená, roku 1962 zasypaná). Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Jeskyně byla prozkoumaná, ale protože byla volně přístupná její krápníková výzdoba byla z velké části poničená vandaly. Po válce vznikl v Jeseníku speleologický oddíl, v jehož čele stál Karel Všetička, který objevil několik menších jeskyní (Netopýrka, Komínová, Liščí díra).

Dnešní Jeskyně Na Pomezí byla objevena 28. srpna 1949, kdy se do ní podařilo vniknout komínem o velikosti 25×50cm. Jeskyně je od 16. května 1950 zpřístupněna veřejnosti.

V letech 2004-2005 proběhla v jeskyních rozsáhlá rekonstrukce, během které byly obnoveny chodníky, stará elektroinstalace byla vyměněna za novou, úspornou a došlo k odvezení zeminy z bočních chodeb jeskyní.

Něco o okolí
Na území krasu v současnosti roste nepůvodní smrkový les. Rostou zde vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako například Sleziník zelený, Vstavač mužský (Orchis mascula), Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Jeskyně slouží jako zimoviště pro letouny, hlavně ohroženého Vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a Netopýra velkého (Myotis myotis). Při sčítání bylo zjištěno až 600 jedinců v 11 druzích. Zabydlel se zde i pavouk Meta temnostní (Meta menardi).

{gellery}gallery/2010/nyznerov{/gallery}

pondělí, 27 únor 2012 11:59

Javoříčské jeskyně

Výlet začneme prohlídkou Javoříčských jeskyní a pak se projdeme naučnou stezkou Špraněk.
Auto zanecháme na parkovišti vzdáleném asi 600m od vstupu do jeskyň v obci Javoříčko (GPS: N49 40 21.2 E16 55 16.6).

Procházíme kolem památníku obětem nacizmu, který zde vznikl v roce 1955 a připomíná události z 5. 5. 1945, kdy jednotky SS vypálili obec Javoříčko a zavraždili 38 jeho obyvatel. Po krátkém výstupu do středně strmého kopce jsme před budovou správy Javoříčských jeskyní.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. V současné době jsou známy asi 4km chodeb. Veřejnosti je přístupná část v délce 788m. Jeskyně se pyšní překrásnou krápníkovou výzdobou. Její bohatost vyniká zejména v mohutných prostorách Suťového dómu a Dómu gigantů. Zajímavostí jsou zde tzv. heliktity, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2m vysoká záclona. Jeskyně je také přirozeným biotopem pro netopýry, kteří nám tu a tam prolétali nad hlavami. Hojně pak „relaxovali“ zavěšeni dole hlavami a připomínali tak naopak otočené poupata růží před rozpukem. Při zimním „sčítáni“ jich bylo víc jak 4000. V odborných článcích se můžeme dočíst, že jeskyně jsou největším zimovištěm letounů v České republice, zejména kriticky ohroženého Vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Dále zde zimují kriticky ohrožení netopýr brvitý (Myotis emarginatus), n. černý (Barbastella barbastellus), n. velký (Myotis myotis), silně ohrožení n. vodní (Myotis daubentonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a další.

Otvírací doba a další informace na SJČR 

Populární

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde