Login

Dolina pěti jezer (Dolina Pieciu Stawow Polskich) se řadí k těm z nejnavštěvovanějších míst ve Vysokých Tatrách. Od Zakopaného je co by kamenem dohodil a navíc dobře dostupná, alespoň část ve které se nachází Morskie Oko a Czarny Staw pod Rysami. Její druhá část s vodopádem Silawa, jezery Prziedni Staw Polski, Wielki Staw Polski a Czarny Staw Polski je již hůře dostupná. Na internetu naleznete různé hodnocení obtížnosti. Jestli někdo uvádí, že je obtížnost lehká, tak buď vědomě lže, byl jen u Morského oka, nebo je to borec co vylezl na střechu světa bez kyslíkové masky nejmíň10x... K pravdě je nejblíže web tatry.sk, který uvádí střední obtížnost trasy. Já ji taky (vzhledem k tomu, že se u turistických trás uvádí dělení do tří stupnů obtížnosti) hodnotím tím středním. 

Potkali jsme cestou rodinku s malými dětmi (starší klučina tak kolem 10-ti, holčička pak kolem 6-sti). Paní v kleče na kolenou, opírajíce se o lokty a stěží popadajíce dech, hrozicí manželovi rozvodem od stolu a lože za jeho výběr "výletu". Druhou skupinku mužů, ve které chlap snad o 20 let mladší než já, byl na konci sil už v polovině stoupání úbočím od Morského Oka na hřbet Opaloneho Wierchu. (Chlapi se zřejmě solidárně vrátili k Morskému Oku, protože jsme již neviděli ani jednoho z nich).
To "rodinka" byla statečnější (smekám před tou paní), jelikož jsme je ještě zahlédli ze hřbetu Niedźwiedź procházet sněhové pole ve žlabu mezi Opalonym Wierchem a Niedźwiedźem. A pak jak dorazili k Prziednemu Stawu Polskemu. Odtud pro ně už nebylo návratu. Měli jen dvě možnosti tou první, chodník kolem vodopádu Siklawa, tou druhou vrtulník HS... jiná možnost nebyla. Jestli paní slezla kolem Siklawice tak se před ní skláním. A myslím to úpřimně. Sám jsem před tímto výšlapem hledal informace o trase, ale nenašel žádnou objektivní (hodnotím je poté, co jsem to sám prošel). 

 Pár informací 
Dolina Pieciu Stawow Polskich sbírá vodu z hřebenu tvořícého státní hranici mezi Slovenskem a Polskem se štíty Rysy, Mengusovský štít, Čubrina, Hrubý štít, Kotolnica a Hladký štít. Voda se pak zadržuje právě v pěti jezerech (odtud název Dolina Pieciu Stawow Polskich). Potoky a bystryny pak vtékají do říčky Biela Voda.

Schronisko Pięciu Stawach je v provozu celoročně.

Siklawa
 Voda z jezer Prziedni Staw Polski, Wielki Staw Polski a Czarny Staw přepadáva přes práh Stawiarski a vytváří největší vodopád o výšce cca 70m. V době tání sněhu je poměrně hojně zásobený vodou.

Przedni Staw Polski
je pleso, kolem kterého prochází modrá Tz. spojující Morskie Oko s dalšími třemi jezery v Dolinie Pieciu Stawów. Hladina jezera je ve výšce 1668m.n.m. Jezero dosahuje hloubky 34,6m. Nemá vlastní odtok, a tak přes Maly Staw Polski doplňuje vodou Wielki Staw Polski.

Wielki Staw Polski 

je nejdelším (asi 1km dlouhým) a nehlubším (asi 80m) tatranským jezerem a co do hloubky druhým nejhlubším jezerem v Polsku. 

Zadni Staw je nejvýše položeným jezerem v Polsku (1890m.n.m.)

Morskie Oko
je největším jezerem v Tatrách má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Nejstarší zprávy o Morském Oku pocházejí z roku 1575. Turisticky významným se stalo už v 19. století a první chata zde byla postavena v roce 1836. (zdroj wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Morskie_Oko tam naleznete další informace z historie.)
Pleso je ledovcového původu, leží v dolině Rybího potoka, obklopené mohutnými štíty. Díky cestě je dobře dostupné i pro kočárky, cyklisté však mají zákaz (chvála bohu...)

Czarny Staw pod Rysami 
leží nad Morským Okem ve výšce 1579m.n.m. Dosahuje hloubky 76m a je tak druhým nejhlubším jezerem v Tatrách. Jezero má kulatý tvar a je uzavřené výraznou skalní hradbou vytvořenou ledovcem. Nad jeho hladinou se pne vrchol Mengusovské Kazatelnice. V roce 1836 byl na severozápadním břehu postaven kříž odlitý z tatranského železa.

Wodogrzmoty Mickiewicza
Vodopády se skládají ze tří větších kaskád a dvoch menších. Výška se pohybuje od 3 do 10m. Nacházejí se na potoku Roztoka, hned vedle asfaltové silnice, a tak jsou dobře dostupné (první část). 

Info o trase (aby jste měli představu o tom co Vás čeká)
Vlastní trasa okruhu začíná na parkovišti Palenica Bialczańska. Z placeného parkoviště je možno se vyvézt koňským zápřahem až k rychlému občerstvení pod Morským Okem. Vřele doporučuji využít tuto možnost. Pěšky jsme šli z parkoviště k Morskému Oku loni na podzima cesta je strašně nezáživná. Jdete pořád asfaltkou, prakticky nulové výhledy. Jediné co stojí za pozornost jsou Wodogrzmoty Mickiewicza. Jde vlastně o tři kaskádovité vodopády. První je vidět hned z cesty.
Koníky vám ušetří poměrně dost času a hlavně nudnou cestu. Od rychlého občerstvení pokračuje dál kamenita dobře schůdná cesta až k chatě u Morského Oka. I když není hlavní sezóna je zde lidí jak...

Od Morského oka se vine úbočím hřbetu Opalony Wierch modrá turistická značka. Chodník je hodně strmý, překonáváme vysoké sklalné stupně. Na několika místech je potřeba pomáhat si rukama. Doporučuji kavalitní obuv a dobré turistické hole.

Po vystoupání na vybíhající hřbet Opaloneho Wierchu následuje náročný sestup do žlabu, ve kterém jsou ještě zbytky sněhu (začátek června) a následný strmý výstup na druhý výběžek Opaloneho Wierchu. Pak se zase prudce sestupuje k chatě u Przedniho Stawu Polskeho. Zde je opět možnost se občerstvit. 

Od chaty vedou dvě značky, modrá Tz pokračuje dále kolem jezera k rozcestí se zelenou a černá (ta vede úbočím a prý je náročnější, vyhýbá se vodopádu Siklawica, dole se pak připojuje k zelené). Pokud chcete jít kolem vodopádu, musíte po modré a na rozcestí odbočit vpravo na zelenou. Sestup kolem vodopádu je skutečně hodně strmý, skály jsou mokré a kluzké, zbytky sněhu, ještě více stěžují sestup. Buďte maximálně opatrni. V dolní části je pak už cesta celkem pohodová a spíše lehká. Vyjdete zpět na asfaltovou silnici u Vodopádu Mickiewicze. Pak je to už jen kousek na parkoviště do výchozího bodu.

Statistika z navigace: 

  • Celková délka trasy: 24,9km (z toho cca 7km "koňmo")
  • Doba cesty (čistý čas chůze): 7h 41min
  • Doba zastávek: 1h 38min
  • Průměrná rychlost pohybu: 3,23km/h
  • Max. nadmořská výška: 1743m.n.m.
  • Výstup: 946m

Profil trasy
siklawa

GPX ke stažení

Trasa je tak jak ji zaznamenala navigace. Je třeba počítat s možnou nepřesností, případnými "odskoky", zvláště v místech s horším příjmem družicového signálu. Mít dobrou papírovou mapu nikdy neuškodí :-))))

Dostupné soubory:
Siklawa-Dolina pěti jezer
(0 hlasů)
Datum 2017-06-12 Velikost souboru 932.67 KB Stáhnout 45 Stáhnout


Galerie

úterý, 08 listopad 2016 09:30

Morské Oko

v Venku

Ve stínu horský velikánů, v nadmořské výšce 1405m, tíško dřímá nejznámější a snad i nejnavštěvovanější pleso - Morské Oko. Svou rozlohou 34,93ha a maximální hloubku 50,8m je největším jezerem v Tatrách. Nejstarší zmínky o jeho existenci sahají do roku 1575. Turisticky významným se stalo už v 19. století a první chata zde byla postavena v roce 1836. 

Pár informací 

Od poklidné hladiny plesa můžete pozorovat štíty Mengusovké, Nižný a Vyšný Žabí štít, Rysy, které jsou nejvyšším vrcholem polských Tater. Na jižní břehu jezera je postavená horská chata nesoucí jméno horského vůdce Stanislawa Staszicova. Ten se věnoval zkoumání plesa.  Od chaty vedou turistické stezky na Rysy, do sedla pod Hrubým štítem a k vodopádu Siklawa (http://www.ibaset.cz/index.php/venku/item/84-siklawa).

Wodogrzmoty Mickiewicza
Vodopády se skládají ze tří větších kaskád a dvoch menších. Výška se pohybuje od 3 do 10m. Nacházejí se na potoku Roztoka, hned vedle asfaltové silnice, a tak jsou dobře dostupné (první část).  

Info o trase (snad trošičku pomůže k představě o tom co Vás čeká)
Trasa začíná na parkovišti Palenica Bialcznaska a vede po asfaltové silnici. Ta končí asi 2km pod jezerem u "konečné" koňských povozů a dále k jezeru pokračuje štěrková cesta. Trasa je nenáročná a lze ji absolvovat i s dětským kočárkem (samozřejmě trošku lepší "kolečka" nejsou na škodu, bude se Vám po štěrku lépe tlačit). Můžete samozřejmě vyjet i koňským povozem. Cena je (2017) 50PLZ za osobu. My jsme ji prošli pěšky. Je v celku nezáživná. Poskytuje minimální výhledy na okolní štíty hor. Jediným zajímavým místem na trase jsou Wodogrzmoty Mickiewicza. 

 

GPX ke stažení
Trasa je tak jak ji zaznamenala navigace. Je třeba počítat s možnou nepřesností, případnými "odskoky", zvláště v místech s horším příjmem družicového signálu. Mít dobrou papírovou mapu nikdy neuškodí :-))))
Trasu nepřikládám, považuji to vzhledem k charakteru cesty (asfalt) za zbytečné. Kdo by však přesto chtěl, může si stáhnout trasu z článku o vodopádu Siklawa, ke kterému jsme šli kolem Morského Oka. 

Galerie

úterý, 04 říjen 2016 12:46

Dům vzhůru nohama

v Venku

Ne, název článku špatně, jde skutečně o dům stojící na střeše, ve kterém je vše obráceně. Tenhle je postavený v Zakopaném a je zajímavým zážitkem jej navštívit.
Navíc je postavený zkoseně, všechno je tak jinak. Procházka v něm vyvolává zvláštní pocity, ovlivňuje centrum pro rovnováhu a celkové vnímání perspektivy. Procházíte po "stropě" a všechno "visí" z podlahy. Někdo může pociťovat závraty hlavy. 

Adresa: Aleja 3 Maja, Zakopané
Vstup: 9zl

Galerie

úterý, 04 říjen 2016 12:35

Kasprowy wierch

v Venku

Město Zakopané je výborným výchozím místem pro výlety do polské části Vysokých Tater. Přímo nad městem se do výšky 1985m.n.m. vypíná Kasprowy Wierch. Turisté mířící nahoru, mají na výběr ze dvou možností: buď pěšky, některou ze značených tras, nebo zvolit ten nejsnadnější způsob - lanovku. 

Pár informací (snad užitečných)

Na Kasprowy Wierch se můžete dostat několika turistickými trasami. Každá prochází jinými místy. Nejkratší je zelená stezka (3,30km), vede pod lanovkou. Začíná části Kuźnice a zpočátku se táhne podél sjezdovek, asi po 1,30km ‚prochází mezistanici lanovky na kopci Myślenickie (1.360m.n.p.m.) a pak vystoupáte úbočím údolí Goryczkowa na Kasprowy Wierch (1.987m.n.p.m.) kolem budovy meteorologické observatoře.
Observatoř byla postavena v roce 1938, a je nejvýše položenou budovou v Polsku. 

Jestli se chcete vyvézt na Kasprowy Wierch lanovkou musíte počítat s tím, že v dopoledních hodinách se v dolní stanice tvoří nekonečná fronta. Ideálně je když si ráno přivstanete (tak jako my) a stihnete první případně druhou lanovku. To je fronta na pár minut. Samozřejmě odpoledne je stejná situace v horní stanici. Doporučuji proto zvolit pro odjezd rozumnou dobu. 

Kasprowý Wierch nabízí nádherný rozhled a celkem příjemnou vrcholovou trasu. Rozhodně stojí za návštěvu. Vrcholovku zvládnou i zdatní senioři.

Info o trase (snad trošičku pomůže k představě o tom, co Vás čeká)
My jsme výlet podnikli s naši 75-ti letou mamkou, a tak samozřejmě využili lanovku. Vrcholovou procházku v pohodě zvládla.


GPX ke stažení
Trasa je tak jak ji zaznamenala navigace. Je třeba počítat s možnou nepřesností, případnými "odskoky", zvláště v místech s horším příjmem družicového signálu. Mít dobrou papírovou mapu nikdy neuškodí :-))))

Galerie

čtvrtek, 31 říjen 2013 14:40

Góry Stolowe - Szczeliniec Wielki

v Venku

Popis trasy: Trasa vede přímo z Karlowa a nelze ji minout. Začátek trasy tvoří dlážděná cesta, lemovaná stánky se suvenýry a občerstvením (cca 500m).

Zbylá část již vede národním parkem Wielki Szczeliniec a jde převážně o do skály vytesané schody, nebo uměle vytvořené schodiště. Malá část je tvořena dřevěnými přechody. První část trasy až po vyhlídkovou restauraci je bezplatná, za vstup do druhé části se platí (v době naši návštěvy to bylo 6 PLZ za osobu). Stojí za to zaplatit a pokračovat dál. Z vyhlídky u restaurace je nádherný výhled na chráněnou krajinnou oblast Broumovska. Od pokladny pak stezka pokračuje na nejvyšší bod – skalní plošinu poskytující téměř kruhový rozhled. Výhledy jsou následně vystřídány sestupem do chladných vlhkých roklí (Čertová kuchyně). Prochází se úzkými průrvami. Po výstupu z roklí vede stezka průlezy, které je nutno zdolávat „kačáky“, nebo po kolenou. Případný batoh musí ze zad dole. Tahle část se dá obejít, což doporučuji. Následují pak dvě poslední vyhlídkové místa skýtající pohled na opačnou stranu, do Karlowa a zbylou část Gór Stolowych.

 

Zajímavosti a postřehy: Góry Stołowe je rozlehlá oblast pískovcových skal mezi Krkonošemi a Bystřickými a Orlickými horami. Na české straně se jedná o Broumovskou Vrchovinu a spadá pod CHKO Broumovsko. NP Gór Stołowych je devatenáctým Národním parkem v pořadí, který byl vytvořen v roce 1993 ve snaze uchránit přírodní bohatství. Rozkládá se na území Středních Sudet v severozápadní části Kłodzka u hranic s Českou republikou. Góry Stołowe ukončují od severozápadu Kłodzkou kotlinu, táhnou se v délce 17km jihovýchodním směrem: od polsko-české hranice až do údolí Bystrzyce Dusznické v okolí Polanica Zdrój. Tvoří tak fragment rozlehlého (45km dlouhého) horského pásma, které se nachází na území Středních Sudet. Značná část severozápadního území se nachází v České republice, kde je nazývána Broumovskou vrchovinou. (zdroj: http://www.kudowazdroj.com/czeski/informator_park.htm )

Trasa ve formátu GPX:

Velký Sczcieliniec OBLÍBENÉ
(0 hlasů)

Datum 2015-01-23 Velikost souboru 390.21 KB Stáhnout 331 Stáhnout

Profil trasy

szczeliniec

čtvrtek, 31 říjen 2013 15:10

Góry Stolowe-Skalní hřiby

v Venku

Popis trasy: Nejvhodnějším místem pro vstup na stezku skalních hřibů je Batorówek.

kde je parkoviště a odpočinkové místo s přístřeškem. Z parkoviště vychází žlutá Tz, která prochází místem výskytu nejrůznějších skalních útvarů. Nejpozoruhodnější z nich jsou skalní hřiby, které dali celé oblasti název „Skalne grzyby“. Trasa vede zalesněným terénem, s minimálním převýšením. Je pohodová a nenáročná. Celkový dojem jen kazí lesní porost, který ukrývá pískovcové skalní útvary. Hřiby vznikali postupným zvětráváním méně odolného pískovce.

Skalní hřiby nejsou natolik atraktivní jako Wielki Szczeliniec, nebo Bledne skaly (bludné skály), ve kterých se natáčel film „Letopisy Narnie: Princ Kaspián“. Potkáte tady málo turistů, a tak si užijete klidnou procházku.

Turistické značení: žlutá Tz, červená Tz, modrá Tz.

Trasa ve formátu GPX:

Skalní hřiby OBLÍBENÉ
(0 hlasů)

Datum 2015-01-23 Velikost souboru 476.23 KB Stáhnout 328 Stáhnout

středa, 05 listopad 2014 09:48

Babia hora

v Venku

Popis trasy: Výstup zahájíme ze sedla Krowiarki. Sedlo je z hlediska přístupu nejlepším výchozím bodem, trasa je nejkratší, ale tomu odpovídá i náročnost výstupu. Leží na Polské straně Babej hory v národním parku Babio gorskem.

Populární

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich